Duben 2008

SONET

30. dubna 2008 v 19:12 | (c) Maura,2008
Toužil jsem sdělit svoje přání
k tvým nohám srdce položit.
Hlavu svou trápím do svítání,
copak mne nechceš pochopit ?

Slova a verše jsou tak prázdné,
sotva to citům pomůže.
Slzy a nářky jsou tak zrádné,
mlčení tvé nic nezmůže.

Skládám ti sonet o setkání.
Pod okny ti ho zapívám,
snad zítra večer. Za stmívání..,,

Po hvězdách ti ho posílám
a místo sváru citu a slova
víno pít budu až do večera.

Snění

30. dubna 2008 v 19:04 | (c) Maura,2008 |  Láska




Slunce a vánek, útěšné rozjímání,
letní den takový, jaký má být.
Touha po vodě, sladké zahálení,
zpěv ptáků ve stromech - je o čem snít.

O vůni borůvčí, o tichém lese,
o mýtince malé, kterou jsi utajil.
Studánka naše se zrcadlí tak křehce,
blízko k ní tak a přeci mnoho mil.

Hladina rybníka, na něm loďka malá,
počkáme do tmy, než se osmělím.
Bílými lekníny však popluji ráda,
jen tušit tě ve tmě - o tom já sním.

V tom předjaří

24. dubna 2008 v 23:02 | (c) Maura,2008 |  Láska


V tom předjaří !

Ještě si chladno zapanuje.
Ale když svítá, slyším už ptáky,
jak sem tam hledají do zobáčku.
Tak to je předjaří. Už se to chystá !

A řeka ? Slunce si přivstane a slídí,
jestli už ledový kabát rozepíná.
Však ve švech už praská a sténá.
Ale na hladině se tváří, jakoby nic !

A láska ? Copak milenci hledí na počasí ?
V útulném srubu, plném jasnozření,
putují polibky od mých úst k tvým.
Ještě si řekneme nejsladší pocity, viď ?

A doteky ? Ruce se perou o nejhezčí místa.
A duše jde za srdcem, aby nechyběla,
když vroucnost a touha už neví, jak dál.
Jen zvolna se setkají rty v políbení.

V tom předjaří.

Komu svědčí láska

24. dubna 2008 v 22:59 | (c) Maura,2008 |  Láska





Nezemřu v náruči, která pro mne není,
byť zoufalstvím nevím kudy mám jít dál.
Ty jsi mne miloval, však nebylo snad ženy,
s kterou ses v tajnosti sladce nelaskal.


Studánka čistá je a v ní chladná voda,
v hlubokých lesích je dobře ukrytá.
K té jednou přijdu. Ta síly mi dodá.
Láska se něžně jen upřímných dotýká.

Loučení

24. dubna 2008 v 22:58 | (c) Maura,2008 |  Láska


Uzrály časy a zůstali jsme stát,
láska nás tiše cestou míjela.
Byla to chvíle, měl jsi mne rád,
i já jsem tvé city ráda sdílela.. .

Loučím se s tebou. Slzy mne skrápí.
Vzpomínky však jsou dávno za námi.
Blázen se pro lásku večerem trápí,
mučí se zbytečně trpkými ranami.

  

Co jsi mi psal?

24. dubna 2008 v 22:57 | (c) Maura,2008 |  Láska


 

Vím, že mne miluješ, však slova ti váznou,
na stole leží tvůj nedopsaný list.
Komu jsi psal? Kam slova ta padnou,
a kdo je bude zítra v úzkosti číst?
Miluj mne lásko, dokud máme sílu,
miluj mne z půlnocí, stesky se rozplynou.
Ráno pak vstaneme a rozejdeme v míru.
Snad cesty té lásky se s námi neminou.

Za nocí plných hvězd

24. dubna 2008 v 22:55 | (c) Maura,2008 |  On ženatý, ona vdaná
Snilo se mi o lásce, za nocí hvězdnatých, 
růže mi do oken voněly.
Sladké vzpomínky, do fantazie zajatých,  
jedna  druhou lehce míjely.

Měsíc to však nebyl, kdo se mnou tajně líhal
a  objímal v čase  svítání. 
Kdo jiný než ty sám! Při svitu hvězd mě líbal.
A našeptával sny do spaní.

Zavírám oči a sním si o své lásce dál
o dotecích tvých v mém pokoji. 
Jsem diskrétní, tak mlčím. Ty pravdy by ses bál.
Sny, miláčku, ty svět nebolí.

Směry lásky

24. dubna 2008 v 22:13 | (c) Maura,2008 |  Láska

Zůstali jsme stát v půli dlouhé cesty,
najedou cítíme, že ztratili jsme směr.
Stojím tu s tebou, oba jsme tak skleslí,
trpíme pro to, co každý z nás chtěl.

Láska nás přelstila, nechala nás spolu,
na rukou okovy nás tíží. Je to strach..
Beru tě pod paži. Půjdeme snad domů,
překročíme spolu náš bezpečný práh

Minul jsi cestu

24. dubna 2008 v 22:12 | (c) Maura,2008 |  Láska
Na obloze se měsíc v mracích houpá,
čekám na tebe, zblázněná a hloupá,
z jezera se táhne tak podivný chlad.
Minul jsi snad cestu? Nevidíš mne snad?

Zelené údolí

24. dubna 2008 v 22:12 | (c) Maura,2008 |  Příroda
Zelené údolí, to skrylo nás tehdy,
když jsme se spolu tajně líbali
Tak plni lásky jsme do trávy si lehli,
a v tichu poledním se něžně laskali.



Na křídlech touhy

23. dubna 2008 v 22:56 | (c) Maura,2008
Na křídlech touhy vznášet bych se chtěla,
v rozbřesku rána klidnou nocí plout.
Co ještě naše srdce snášet měla?
V paprscích zlatých chtít se obejmout.

Růže

23. dubna 2008 v 22:55 | (c) Maura,2008 |  Meditace
Mraky se k ránu s větrem potýkají,
teprve před chvílí ustal tichý déšť.
Milenci se sebe něžně dotýkají.
Drobky lásky tak ze stolu smést!

Odešla láska

23. dubna 2008 v 22:54 | (c) Maura,2008
Láska je ještě nedotčená,
už na ni padá černý stín.
Zašeptal vítr naše jména,
a odešel spát do skalin.

Znám jedno místo

23. dubna 2008 v 22:53 | (c) Maura,2008 |  Romantika
Znám jedno místo, plné vroucí něhy,
často v něm pobývám, sama a toužící.
Zelené ticho a řeka mezi břehy,
prokvetlá tráva, vzduch sluncem vonící.

Večerní setkávání

23. dubna 2008 v 22:51 | (c) Maura,2008
Už zase padá šero do jabloňových sadů,
v hladině rybníku se vzhlíží paní noc.
Zářivé lekníny se pyšní svoji krásou
a měsíc, ten tulák, má nad večerem moc.

S večerem nech mne odejít

23. dubna 2008 v 22:49 | (c) Maura,2008 |  Romantika
Ponech mi alespoň trochu toho smutku,
nebo se zrcadli v slzách mé sebelásky.
Vzdávám svůj boj s prchavými stíny,
nacházím soulad s trpěnými splíny,
v zárodku lásky se krčí prý nenávist.

V útlaku půlnoci

23. dubna 2008 v 22:48 | (c) Maura,2008 |  Romantika
V útlaku půlnoci, s rosou na dlani,
měsíc mne světlem zahalí
mé srdce žárlivé a plné neklidů
světí mé pocity a šeptá:

Ty večery, když jsme spolu

23. dubna 2008 v 22:47 | (c) Maura,2008 |  Romantika
Ty večery, když jsme spolu,
objetí, něha, naše sliby.
Hudba tichá hraje k tomu,
tobě i mně se to tolik líbí.

Láska Vodní paní

23. dubna 2008 v 22:45 | (c) Maura,2008 |  Romantika
Když pára z hladiny z večera stoupá,
list padá ze stromu, chce se kolébat.
A Vodní paní se pod hladinou houpá,
bez měsíčního svitu není schopná spát.

Osud stojí proti nám

23. dubna 2008 v 22:43 | (c) Maura,2008 |  Romantika
Je to tak těžké, osud nás dva dělí!
Chci se tě dotýkat, však nesmím ti to říct!
Svět není pro nás. I kdybychom chtěli!
Chybí nám síla - my musíme s tím žít!