Když jsme spolu zemřeli

23. dubna 2008 v 19:09 | (c) Maura,2008 |  Láska
Ve snu vidím malé náměstí
v letním odpoledni
sedíme spolu pod kašnou
a jíme chleba
cítím neskonalou lásku
bez tělesné touhy
poslouchám tiché letní šumění.

Jsem s tebou. A tak cítím klid a štěstí
z batůžku vytahuješ láhev s vodou
a nabízíš mi první doušek
jak když jsi mi prvně vařil čaj
Z dálky jsou slyšet zvony
z oken se line vůně cizích obědů
jsme spolu sami bez minulosti
jsme spolu v našem tichém snění
Je nám nekonečně let a netrpíme.
Bolesti jsme už zapomněli.
Není ani přítomnosti ani budoucnosti.
jsme ponořeni do sebe a nemluvíme.
Jen voda cinká o dno kašny
a stromy šumí v letním větru
hladím tě něžně po rukou
a obracím tvé dlaně k nebi
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama