Nepátrej po duši

23. dubna 2008 v 22:34 | (c) Maura,2008 |  Láska
Má duše podobá se odložené knize,
to čas v ní listy trochu potrhal.
Je v ní i naděje a také snivé vize,
je tam i ten, kdo mne miloval.


Řekl jsi jednou v roztoužené chvíli,
řek jsi to jasně, pro mne docela.
Tak čti si sám, ať pochopíš můj milý,
co jsem v té noci říci nechtěla.

Odpust mi prosím, že jsem ti tak lhala,
a chtěla tě mít jenom do rána.
S rozbřeskem ranním jitřenka když vstala,
byla už naše láska prohraná..

Možná se slituješ, až dočteš tyhle stránky
a nebudeš už nikdy po duši se ptát.
Vždyť život náš je jako záblesk krátký,
a večer přijde, s lunou bude zrát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama