Duben 2012

Při světle svíce

25. dubna 2012 v 21:16 | Copyright © Maura, 2008 - 2012 |  Romantika
Při světle svíce jsi verše pro mne skládal,
já, tak nevděčná, je do ohně hodila.
V duchu sis plány tak sám o lásce spřádal,
jako že s jarem bych s tebou zas hýřila.

Z dlaní, jak loni, zas pili nektar z květů,
po nocích horkých pak verše si šeptali.
Zasnění pak v loži z květů do rozbřesků,
při ptačím zpěvu se tak sladce líbali.

Jak housle mě ladíš a chceš -li na mne hrát,
pak napiš mi báseň, co mi srdce zlomí,
na jaře se smíš zas pod okny potloukat.
Jinak ti láska na svody neodpoví.

Podzimní řeka

25. dubna 2012 v 21:14 | Copyright © Maura, 2008 - 2012 |  Příroda
V podzimním ránu slunce málo hřeje,
vítr se prohání po kraji.
A v ohbí řeky kdosi prádlo pere
a říká: jablka uzrají!

Vítr se honí po hladině řeky
a voda je sladká, nestudí.
A její pramen žije celé věky,
proto ji lidé tak milují.

A jednou tu řeku přejdu v brodu,
až mi tady dobře nebude.
Na druhém břehu podám ruku tomu,
kdo bělí na slunci košile.

V tom předjaří

25. dubna 2012 v 21:11 | Copyright © Maura, 2008 - 2012 |  Láska
V tom krásném předjaří!
Ještě ruce zebou,
zima si vladaří
a stále jsem s tebou.

Snad ten dům, který znám,
se střechou sedlovou,
stále tak stojí sám,
s rezavou podkovou.

Zatopíme v kamnech,
šiškami z borovic,
vzpomínku mi zanech,
jinak nic, více nic.

V tom krásném předjaří!
Milostné vyznání.
V tom snivém předjaří!
Ze zahrad zpívání.

Všední den

25. dubna 2012 v 21:09 | Copyright © Maura, 2008 - 2012 |  Hry světla a stínů
To ta vůně všedního dne!
A ty drby na pavlači.
Prastarý strom se k nebi pne,
na něm první hnízdo ptačí.

Na starém dvoře klepadlo,
mladý kocour tiše číhá.
Asi ho z jara napadlo,
ochránit tu něhu hnízda.



Dva, co si nevěří

25. dubna 2012 v 21:04 | Copyright © Maura, 2008 - 2012 |  Rok pro naši lásku

Jsme šťastné manželství,
podle našich přátel.

Ale tíha údělu klesá níž a níž.

Tížíš jak tajemství,
co je za pakatel.

Chci ulétnou do tmy, a ty to dobře víš.

Lehká jak pápěří,
nad střechy citadel.

Hodiny tikají a na zdi visí kříž.

Dva, co si nevěří,
v odrazu zrcadel.

Osudem spojeni, padají níž a níž.